pro Zuzku

Na Moravě je jediná fungující synagoga. Je to menší dvoupatrová zcela nenápadná minimalistická stavba čtvercového půdorysu na ulici Skořepka v Brně. Velikánské čtvercové okno a jinak hladká světlá "krabice". Funkcionalistické dílo významného brněnského architekta židovského původu Otto Eislera.

Další putování za barokními stavbami Santiniho, tentokrát na Vysočinu po následující trase: Zvole, Horní Bobrová, Obyčtov - tady všude vznikly kostely podle návrhu Santiniho a Žďár nad Sázavou se zajímavým Morovým hřbitovem, hospodářským dvorem Lyra a taky rozsáhlý objekt kláštera s klášterní basilikou, zámkem Kinských a krásným moderním muzeem.

Zimní návštěva Prahy. Smogová situace sice pominula, ale hezky není. Zato je strašná zima. Tentokrát mám v plánu návštěvu Lobkovického paláce na Pražském hradě (pohled ze Starých zámeckých schodů), jediné památky, která je v soukromém vlastnictví. Dnes slouží jako rodinné muzeum Lobkoviců se spoustou vzácných památek.
Druhou zastávkou je Bílá Hora. Tady proběhla v roce 1620 neslavná bitva české historie.

Na zahraničním webu Iconichouses.org jsou uváděna prestižní díla světových architektů mapující moderní vily 20. století ve světě, zejména v Evropě a Americe. Nevím, podle jakých kritérií jsou stavby do seznamu zařazovány, ale fakt je, že z České republiky je zde uvedena vila Tugendhat a Jurkovičova vila (Brno), Müllerova vila (Praha), Hoffmanův dům v Brtnici, Brummelova vila od A. Loose v Plzni a nedávno se tam objevila i Rothmayerova vila v Praze. Myslím, že jedním z hlavních kritérií pro zařazení do prestižního seznamu je (kromě architektonických kvalit) i veřejná přístupnost, tzn. stavby slouží veřejnosti jako muzeum, výstavní prostory apod.

Kdybych si měla vybrat mezi návštěvou hradu, zámku  nebo zříceniny, jednoznačně bych zvolila zříceninu. A kdybych věděla, že budu kromě romantické zříceniny obdivovat i moderní technické řešení, tak bych neváhala ani minutu. Jenomže o takových nádherách se moc neví, a to se o památky docela zajímám. Takže zajímavý tip na výlet.

Jednou z nejkrásnějších a nejznámějších vil v Praze je Müllerova vila. Její návštěvu mám v plánu hodně dlouho, a když jsem při nějaké "dárkové" příležitosti dostala voucher k návštěvě, bylo to jasné. Jenom vybrat vhodný termín, písemně si rezervovat místo a vyrazit do Prahy!

Mám ráda místa, kam se nedá úplně normálně dostat. Třeba do budovy Českého rozhlasu Brno, která má své sídlo na Beethovenově ulici v Brně. Rozhlas Brno, který loni slavil kulatiny, měl postupem doby různá sídla. Střechu Zemského domu, studia na Kounicově (tehdy Leninově ul.) i areál Brněnského výstaviště. Dnes už od roku 1950 sídlí v budově bývalé banky UNION.

Dominikánský klášter v Brně byl založen ve 13. století Přemyslem Otakarem I. Dominikáni klášter postupně rozšířili a přistavěli k němu pozdně románskou křížovou chodbu. V polovině 14. století byl klášter přestaven ve stylu gotiky a koncem 15. století vznikla dodnes dochovaná pozdně gotická křížová chodba. Od roku 1297 sloužila část kláštera k zasedání zemského soudu, sněmu a byli zde jmenováni do funkcí moravští markrabí. V polovině 17. století, kdy se Brno stalo hlavním městem Moravy, zde sídlil i královský tribunál. Součástí kláštera byl i kostel sv. Michala, který byl zničený v době obléhání města Švédy. Dnešní barokní podobu získal kostel v 17. století po totální přestavbě Jana Křtitele Erny, při které byla změněná orientace chrámu se dvěma věžemi na východ. Část kláštera slouží od roku 1934 jako Nová radnice a v prostorách křížové chodby se konají příležitostné výstavy.

První dochované zmínky o Křtinách jsou z roku 1237, avšak historie městečka sahá až k příchodu moravských věrozvěstů Cyrila a Metoděje v 9. století. Dominantou Křtin (i když se nenachází na žádném kopečku), je monumentální barokní komplex chrámu, zámku a rozsáhlého parku podle návrhu architekta Jana Blažeje Santini – Aichla z roku 1750, bývalé sídlo premonstrátů z brněnských Zábrdovic. V současnosti patří část areálu Mendelově univerzitě v Brně.

V Brně jsou přístupné veřejnosti 4 slavné vily. Ta poslední, letos otevřená restaurovaná secesní vila, je známá jako vila Löw Beerova. Správně by se možná mohla jmenovat Fuhrmannova vila, protože si ji nechal postavit v letech 1903-1904 na ulici Drobného 22 (dříve Sadová-Parkstrasse) průmyslník Moritz Fuhrmann, majitel brněnské továrny na textilní plyše.