pro Zuzku

Punta Planka je místo, které zeměpisně i klimaticky rozděluje Jadran na severní a jižní, místo kde se střetávají severní a jižní větry, cyklony, anticyklony a mořské proudy. Místo častého ztroskotání lodí, místo kde může být současně bezvětří a na druhé straně velké vlnobití, kde na jedné straně prší a na druhé ne. V době naší návštěvy však bylo všude úplně klidno, bezvětří a strašné horko.
Na tomto kamenitém výběžku stojí malý románsko-gotický kostelík sv. Jana, postavený v r. 1062 jako poděkování za zázrak, který uskutečnil trogirský biskup Jan, který zachránil námořníky a celý náklad ztroskotané lodi.  Kostel je asi 10 m od moře, přesto je během vysokých vln celý zaplavován mořskou vodou.
Mys Planka (Diomedův mys) a jeho podivnosti jsou popsány už v nejstarších zachovalých popisech řeckých námořníků. Mluví se o nich v Homérově Illiadě, řecký historik Timaios již ve 4. stol. př.n.l. popsal neobvyklé přírodní anomálie, které se zde vyskytují.