pro Zuzku

Když se jede na výlet na Vysočinu, nemělo by v programu chybět i centrum EDEN v Bystřici nad Pernštejnem. Jedná se o opravený bývalý statek Mitrovských s velkým pozemkem, kde se kromě možnosti občerstvení a příjemného posezení na nádvoří statku. Kromě toho je zde několik možností seznámit se s životem našich předků, s některými starými řemesly, obdivovat staré dosloužilé zemědělské stroje nebo historické sáňky a kočáry. A to ještě není vše...

Letos už další návštěva miniatur. V Bystřici nad Pernštejnem vyrostl nový park. Volně přístupná expozice představuje modely hradů a kláštery z oblasti Bystřicka. Nejde ale o zobrazení současného stavu památek, ale o představení středověkých hradů v době jejich největšího rozkvětu, tedy ve 14. a 15. století. 

Hrad Helfštýn je patrně pro většinu turistů známý. Každoročně konaná setkání uměleckých kovářů Hefaiston pravidelně lákala spousty návštěvníků. V poslední době byl ale hrad, resp. jeho zřícenina uzavřený. Špatný technický stav vedl k rozhodnutí o celkové rekonstrukci zříceniny. A ta se opravdu povedla. 

Venku je opravdu nesnesitelně. Už více než týden nás sužují šílené teploty. A co dělat v takových vedrech? Jeden tip mám. Už před čtyřmi roky jsem ho vyzkoušela a teď je zrovna příležitost si to zopakovat. Pivnická rokle.

Hrad Rychmburk zná asi málokdo. Ne snad proto, že by byl tak "nový", ale spíše proto, že je návštěvníkům otevřený teprve 2 roky. Dříve sloužil jako penzion pro seniory a psychicky nemocné. Dnes patří Pardubickému kraji, je pěkně opravený a přístupný návštěvníkům. Na nádvoří je stinné posezení s možností občerstvení. Prohlídku hradu absolvuje každý sám bez průvodce, ale ochotné slečny v pokladně Vám rády poradí. 

Jezdili sem mnozí slavní: Goethe, Chopin, Mahler, Kafka, Nietzsche, Edison, císař František I. a spousta jiných významných osobností. Taky Miroslav Horníček, který zde každoročně trávil delší dobu, a který to zde opravdu miloval. Z lásky k městu se vypsal v knize: Vyznání Mariánským lázním v červnu a červnu v Mariánských lázních.

Brněnské podzemí - to je fenomén. O magickém náměstí sv. Jakuba jsem už psala. Součástí brněnského podzemí je i kostnice u sv. Jakuba, druhá největší kostnice v Evropě. V minulosti zde byl rozsáhlý hřbitov a velké podzemní prostory, kam se ukládaly ostatky obětí epidemií moru a cholery, ale i těla zemřelých při obléhání Brna Švédy. Celkem jsou zde ostatky 50 tis. lidí. 

Nejnavštěvovanější památkou Karlovarského kraje nejsou lázně, hrady ani zámky, ale park Boheminium. Na ploše kolem 6 ha se nachází více než 60 modelů našich nejvýznamnějších a nejznámějších památek. Jedná se o 4. největší park s miniaturami v Evropě, takže dobrý tip na výlet. Dokonalé modely v měřítku 1:25 jsou umístěny do pěkné přírodní scenérie, takže se Vám v parku bude určitě líbit. Na návštěvu počítejte klidně i 3 hodiny, zvlášť pokud si budete chtít odpočinout a dát si drobné občerstvení. Na všechno jsou tu zařízeni.

O tradici skláren na Vysočině jsem se už zmiňovala. Jedny z těch, které zůstaly zachovány s kompletním provozem a možností i omezené výroby jsou malé sklárny Huť Jakub v Tasicích - dnes Národní kulturní památka. Zde se natáčel i kdysi populární seriál Synové a dcery Jakuba Skláře. Sklárna je dokonalým skanzenem a připomínkou slavné sklářské výroby v 18. a 19. století.

Tomáš Baťa - zlínský průmyslník, budovatel světového obuvnického impéria a starosta Zlína, zahynul tragickou smrtí dne 12.7.1932, když se jeho letadlo, ve kterém cestoval se svým pilotem, zřítilo nedlouho po vzlétnutí. Na jeho počest byl ve Zlíně postaven památník, který byl otevřen v den 1. výročí tragické smrti. Architektem této mimořádné funkcionalistické stavby byl zlínský stavitel František L. Gahura, který pojal stavbu velmi moderně, minimalisticky, ale s ohledem na kompozici klasické "sakrální" architektury.