pro Zuzku

Střevíčník pantoflíček je naše nejkrásnější orchidej. Krásné květy vykvétají koncem května. Je silně ohroženým druhem, který se vyskytuje jen na pár místech v ČR, na okrajích polostinných lesů, nejčastěji na vlhkých vápenatých půdách, které v létě vysychají. Nádherný i nápadný květ je obvykle dobře ukrytý, a ti, kteří vědí kde ho hledat, své znalosti trochu tají, což je možná dobře. protože jen tak se tato krása může zachovat i do budoucna.

Strašně to letí. Před 4 lety jsem poprvé s foťákem navštívila poeticky malebnou krajinu směr Karlín, Šardice, Kyjov, která se nazývá Moravské Toskánsko. Oblast hodně vyhledávanou fotografy z celé republiky i ze zahraničí. Letos jsem návštěvu zopakovala a znovu se ubezpečila: je to fakt nádherná krajina.  

Mám ráda kosatce, kvetou krátce v květnu, ale krásné jsou moc. Největší sbírku kosatců je možno vidět v Botanické zahradě v Praze, v Průhonicích a v Arboretu Mendelovy univerzity. A jednou za rok se na tu krásu můžete přijít podívat. Výstava IRIS 2021 otevřela po dlouhé době zatím jenom venkovní prostory Arboreta. Latinský název Iris pochází od ředké bohyně duhy, protože počet barev a druhů je obrovský. 

Po strašně dlouhé době výlet do Prahy. Důvod je jasný - výstava asi neslavmější české malířky vlastním jménem Marie Čermínové, kterou zná celý svět jako Toyen (1902-1980). Tajemná osobnost, opředená mnoha záhadami, za kterou mluví její dílo.
Díky všem možným opatřením a velkému zájmu je nutno vstupenky na výstavu objednat a zaplatit dopředu, a navíc je pobyt v galerii omezen nejen počtem lidí, ale taky časem. Na výstavu máte cca 80 min, což je podle mě málo, zvláště pokud si chcete o malířce něco přečíst. Nevadí, hlavně, že to klaplo. 

Nedaleko Mikulova u obce Sedlec stával kdysi most přes Nový rybník (dříve rybník Portz) a umožňoval majitelům přilehlého loveckého zámečku na ostrůvku snadný "suchý" příjezd až k jejich letnímu sídlu. Cihlový most s 15 oblouky nechal vybudovat v 17. století kardinál František z Ditrichštejna. Most byl 95 m dlouhý, 3,7 m široký a uprostřed měl zvedací mechanismus, který umožňoval proplouvat i pod ním. V současnosti je rybník mnohem menší, protože jeho část byla vysušena při budovaní nedaleké železniční trati. Takže kolem mostu už vlastně žádný rybník není. 

V blízkosti centra města Brna se nalézá průmyslový areál bývalé textilky Mosilana. Areál, o kterém se mluví. Jeho lukrativní poloha blízko středu a nádraží je lákavá pro spoustu investorů. Všechno zbourat, srovnat se zemí a nastavět krabice, čím vyšší, tím lepší a škatule, kanceláře, byty...a připomínka staré slavné textilní tradice brněnského Manchesteru by měla zmizet. Ale možná něco zůstane... Uvidíme.

Nejmladší křížová cesta na jižní Moravě se nachází v Popicích, ve viniční trati Svidrunk na pozemcích vinohradu rodinného vinařství Žídek. 14 zastavení vtesaných do bílého mramoru ze slezského lomu v Supíkovicích uprostřed vinohradů s nádherným výhledem na Pálavu - to určitě stojí za návštěvu.

V rámci povoleného omezení pohybu jen v rozsahu okresu dnes výlet do Židlochovic k loveckému zámku a do parku obklopujícího zámek. Židlochovický zámek je krásný a vždycky byl krásně udržovaný, protože je za plotem a není otevřený pro turisty. Od r. 1918 patří státu a stát jej využívá při návštěvách delegací. Na zámku pobýval i president Masaryk a spousta jiných vládních činitelů.

Při pohledu z okna na zasněžené trávníky, je skoro neskutečné, že jsem včera fotila už krásně rozkvetlé koniklece na Kamenném vrchu v Brně. I tak letos rozkvétají podstatně později. Ale krása je to nesmírná...

Doba je divná. Přísný lockdown, zákaz pohybu mimo okres. My, co bydlíme ve větších městech, to zvládneme, ale co ti, kteří bydlí na malých obcích a hranice jim vede doslova "za barákem"... Nic se nedá dělat, vycházky musíme plánovat podle možností. I to má svá pozitiva. Člověk často nezná ani památky v okolí svého bydliště. Tak jsem si naplánovala několik vycházek do míst, která moc neznám. Dnes výlet k poutnímu kostelu Panny Marie Pomocnice v Líšni.