pro Zuzku

Jsou místa, která mají pro mě zvláštní atmosféru. Atmosféru dávné české historie. Jedním z nich je Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, symbol české státnosti. Unikátní stavba románské rotundy, vystavěná Konrádem I. kolem r.1100, je dochovalou památkou přemyslovského knížecího hradu, který byl součástí opevnění jižní hranice Moravy.

...že by se dala krájet, tušíme rybník. Je doba výlovů, takže rybník plný rybářů a ryb, a taky spousty  lidí. Podzimní výlovy lákají. Ale když si přivstanete, a přijedete brzo, tak ještě nejsou otevřené všechny ty stánky s lákadly, s dobrotami a věcmi, které se líbí, ale nejsou potřeba, tak se můžete v klidu podívat  na tu "mokrou" práci rybářů, kteří během jednoho zátahu nachytají velké množství ryb, které putují jednak do sádek, kde zůstanou na Vánoce, a taky do stánků s prodejem čerstvých ryb přímo na místě u rybníka.

Bývalý lom Seč je krásný, barevný a pěkný cíl nedělního výletu. Nachází se v Moravském krasu u obce Rudice. Je ale taky častým cílem výletníků, turistů a fotografů. Takže pokud chcete trochu klidu a bez lidí si užívat nádhery, tak raději ve všední den.

Jen do 13.10. je otevřená výstava Francouzský impresionismus - Mistrovská díla ze sbírky Ordrupgaard. Ordrupgaard  je dánské museum, kam věnoval svou sbírku obrazů Wilhelm Hansen, sběratel, který v průběhu 1. světové války a krátce po ní nakoupil kolekci významných francouzských impresionistů. Část této sbírky je nyní k vidění v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Ještě pár dnů je možno tuto výstavu navštívit. Lístek si ale kupte předem, jinak se připravte na čekání.

Místo, které se mně nikdy neomrzí - Dolní Kounice.

Je to skoro přesně 5 let, kdy jsem poprvé navštívila část Ostravy, Vítkovice, kterým se někdy říká Ostravské Hradčany. Tady na ploše 14 ha byl v minulosti ojedinělý hutní komplex, který zahrnoval celý proces výroby železa. Od dobývání uhlí v dole Hlubina, přes zpracování v koksovnách, až po finální výrobu ve vysokých pecích. Po revoluci byla činnost postupně utlumována, až byla v roce 1998 definitivně ukončena a areál byl úplně opuštěn. Rezivějící objekty byly jen smutnou připomínkou slavné minulosti. 

Nová inscenace nejznámější hry Václava Havla uváděná Městským divadlem Brno k výročí 17. listopadu (premiéra 14.9. ale před premiérou už čtyři předpremiéry a jedna generálka - není to trochu moc?). Jedná se o divadlo na divadle, na scéně se odehrává konkurenční boj dvou šéfů zločineckých gangů, kteří spolu se zkorumpovaným šéfem policie usilují o moc nad londýnským podsvětím. Původní předloha Johna Gaye je z roku 1728 a byla zpracována do mnoha různých podob. Jednou z nich je zpracování V. Havlem z r. 1972, které se stalo předlohou pro další divadelní a filmová zpracování.

Když jsem se dozvěděla, že letošní výlet za poznáváním naší země má za cíl vzdálené (od nás) město Cheb, tak se mi to moc nelíbilo, protože je to moc daleko, ale nakonec to byl moc pěkny výlet. Cheb je totiž moc pěkné město. Má všechno, co ma správné město mít. Má rozsáhlý hrad, krásné náměstí s krásnými domy a úžasnou kavárnou, katedrálu, řeku s klidovou a rekreační zónou, pěkné muzeum i obrazovou galerii.  A taky příjemné obyvatele, kteří vás zavedou do té nejlepší pivnice ve městě a ještě si s vámi posedí.

Dlouho očekávaný devátý film Quentina Tarantina, ke kterému napsal scénář a film i režíroval. Devátý film, ale pro mě film první od tohoto režiséra, na podobné filmy totiž nechodím. Tentokrát ale výjimka, protože filmová premiéra byl dárek, který jsem dostala a dárky se neodmítají. Úplně jsem se netěšila  a navíc, když jsem zjistila, že film má téměř 3 hodiny, tak jsem dostala strach, abych to "dala" a neusnula, což se mi někdy stává. Ale neusnula jsem a film mě přes jeho délku příemně překvapil. Asi budu muset těch Tarantinů shlédnout víc.

Protože jsme byli po nedávné návštěvě Baťova kanálu moc příjemně překvapeni, tak jsme se rozhodli, že si uděláme ještě jeden půldenní výlet do těchto míst, ale trošku jinam. Tentokrát už cesta nebyla tak pohodová, protože jsme nechtěli jezdit tam, kde už jsme byli, a tak jsme si okruh trochu posunuli. A navíc bylo po dešti (docela vydatném), takže jsme se občas ocitli i v blátě a kalužích, což jsme letos zatím nepoznali.