pro Zuzku

Sudetský dům - román od současného autora Štěpána Javůrka, není moc příjemné čtení. Zavádí nás do malé sudetské vesničky Glasendorf, kterou historicky až do r. 1945 obývalo německé obyvatelstvo. Válka skončila, je léto 1945 a chystají se hromadné odsuny Sudetských Němců zpět do Německa. Román pojednává o společném soužití starých a nových obyvatel.

Ládík (Zibura) umí pěkně povídat. Popisuje svůj první autovýlet po vlastech českých. A protože taky ráda jezdím po Česku a ráda objevuji památky, které málokdo zná, bylo mně jasné, že by tato kniha mohla být i pro mě. A kniha nezklamala. Je čtivá, veselá, má překrásné ilustrace (Tomski&Polanski) a kromě milého vyprávění obsahuje i oddělené popisky mnoha zajímavých a ne příliš známých míst. 

19 kapitol, skoro 500 stran textu a více než 15 letý záběr života - to je poslední kniha momentálně našeho nejoblíbenějšího autora, spisovatele Patrika Hartla. Nemám ráda tak strašně dlouhé knihy. Myslím si, že to množství stránek je zbytečné. Raději bych knihu seškrtala a zkrátila.  A to platí i o této knize. Kniha se ale dobře čte, a to je asi jediný důvod, proč jsem ji neodložila.  

Už dlouho jsem nepřečetla žádnou knihu, o které bych mohla říct: zaujala mě, je fakt dobrá. Ale teď mám tip - a kupodivu knihu pro děti.

Karanténa - Lockdown - nebo jak chcete. Dříve něco úplně nepochopitelného, něco ze světa sci-fi, dnes důvěrně známé... Je zvláštní, že kniha byla napsaná během 6 týdnů, ale už před 16 lety v roce 2005, kdy se o jakékoliv pandemii psalo jen v fantasy knihách a na španělskou chřipku se vzpomínalo jako na dávnou minulost, kterou si už nedokážeme vůbec představit. 

Nejúspěšnější kniha letošního roku - Šikmý kostel, debut spisovatelky Karin Lednické.

...jenže jinak Aleše Palána, volně navazuje na knihu o Šumavských samotářích. Jenže tentokrát jsou samotář vybraní z celé republiky. 8 rozhovorů se zajímavými lidmi, 8 nahlédnutí do jiných světů a spousta "mouder", neuvěřitelných životních příběhů a zkušeností. A k tomu nádherné fotky mladé fotografky Johany Pošové.

Jsou knihy, které přečtete během jednoho dne, a pak o nich musíte ještě týdny přemýšlet a hodně dlouho si je budete pamatovat. Drobná knížka Petry Dvořákové VRÁNY je přesně tento případ. Určitě stojí za přečtení. Hlavně si nečtěte recenze na iDnes, protože asi píší o úplně jiné knize, jinak by nemohla dostat jen 50%.

Knih s židovskou tématikou jsem moc nepřečetla, ale  tuto mi doporučila kamarádka, a jsem ráda, že jsem ji poslechla. Americký židovský spisovatel Chaim Potok (*1929 - 2002) je i u nás velmi populární. Kromě románu Vyvolení je asi nejznámější právě kniha Jmenuji se Ašer Lev. Kniha o problémech ortodoxních Židů v současné americké společnosti.   

Už dlouho jsem nepřečetla knihu téměř jedním dechem. Žádná detektivka, žádný horor, ale od první stránky neuvěřitelně čtivé čtení.