pro Zuzku

Literární prvotina mladé autorky, studentky hispanistiky.

Útlá knížka od dánské spisovatelky Anne Cathrine Bomann. Autorka (1983) pracuje jako klinická psycholožka a věnuje se i sociální psychiatrii.  Knížka Agathe je její prvotina. Unavený psychoterapeut se připravuje na odchod do důchodu. 
"Kdybych šel do penze v 72, zbývalo by mi 5 měsíců práce, a kdyby dorazili všichni pacienti, znamenalo by to, že mě čeká přesně 800 rozhovorů. Kdyby sezení někdo zrušil nebo onemocněl, počet by se samozřejmě snížil".

Yrsa Sigurdadóttir je islandská spisovatelka kriminálních románů. Její román DNA (pozor, nezaměňovat s divadelní hrou stejného názvu od Bolka Polívky) je první částí plánované třídílné série, kterou propojuje postava detektiva Huldara a psycholožky Freyji.

Mám období, kdy se mi zalíbí jeden autor a přečtu od něho všechno dostupné. Tak jsem měla kdysi období Viewegha, taky období Jiřího Hájíčka, potom i období Kateřiny Tučkové a teď mám období Aleny Mornštajnové. Poslední kniha, kterou jsem četla, je její letošní novinka "Tiché roky".

 

Když se kdosi letos v létě na Měsíci autorského čtení zeptal spisovatelky Petry Soukupové, kterou svoji knihu považuje za nejlepší, tak uvedla knihu "Nejlepší pro všechny". Knihu jsem neznala, a tak jsem si ji hned objednala v knihovně, ale takový nápad mělo více čtenářů, takže jsem si na knihu musela pěkně dlouho počkat. Ale vyplatilo se...

Než začnu něco číst, tak se dívám na recenze a komentáře čtenářů. Takže Bábovky jsem si vybrala jako lehké dámské čtení na letní dovolenou a nic zázračného jsem od toho nečekala. Nicméně skutečnost mě velmi příjemně překvapila. A protože mám rozbitou čtečku, tak jsem zvolila variantu poslechu, což je k moři na pláž asi lepší.

Konečně po strašně dlouhé době začalo u nás pršet. Takže bez výčitek, že nic nedělám, se zavrtávám do křesla a čtu. Knihu Petry Dvořákové: Dědina - podtitul: pole, závist, chtíč a otčina.

Alena Mornštajnová - Hana