pro Zuzku

Podle jedné statistiky, (které ale mimochodem vůbec nevěřím), přečte člověk v Brazílii průměrně 2 knihy za rok, zatímco u nás připadá na jednoho obyvatele knih 17 (údaj roku 2012). Ten velký počet přečtených knih u nás se mi nezdá. Koho znám, tak skoro nečte (knihy) vůbec! Nicméně v Brazílii se nad svým malým průměrem zamyslela jedna vydavatelská společnost a pro zvýšení počtu přečtených knih zavedla tzv. Ticket books, něco jako jízdenkové knihy.

Neznám knihy o Harry Potterovi, ani neznám první detektivní příběh "Volání Kukačky" napsaný stejnou autorkou (i když pod pseudonymem). Tak jsem si přečetla její druhý, ještě slavnější detektivní román. 

Žítková - malá obec na východě Slovácka s 200 obyvateli, kterou znalo do r. 2012 jen pár lidí. Do povědomí veřejnosti se obec dostala až po napsání velmi úspěšného románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. Podle románu připravilo Zlínské divadlo stejnojmenné představení, které občas hostuje i u nás.
Délka představení 3,5h se zdá šílená, k tomu asi 35 postav, ale děj je přesto nesmírně poutavý a přehledný, i když se vyvíjí se v několika dějových i časových rovinách, stejně jako kniha.

 Kniha Kateřiny Tučkové Fabrika vypráví příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník. Zanedlouho však založil textilní manufakturu a stal se jedním z nejvýznamnějších občanů a mecenášů města. Kniha je vedle popisu rodinné historie i obrazem více jak dvou století minulosti brněnského textilu. Vedle příběhu textilního rodu Offermannů jsou v knize uvedena zajímavá historická hesla představující významné historické události, osobnosti tehdejší doby, stavby a hlavně dobové fotografie průmyslových továrních hal, z nichž mnohé už neexistují a z mnoha jsou pouze totální ruiny. Kniha je krásným historickým dokumentem, který zaujme všechny Brňany, kteří mají rádi své město a jeho historii a nejen je.

Jeden z nejznámějších současných skotských spisovatelů je Peter May. Je známý po celé Evropě zejména svou románovou trilogií z ostrova Lewis. První díl román s detektivní zápletkou "Skála" představil samotný autor letos v létě během 15. ročníku Měsíce autorského čtení, který probíhá v Brně každoročně v červenci. Byl to zážitek poslouchat velmi sympatického světového autora povídat o Skotsku, o životě a číst ze své nejznámější knihy "na živo". Kniha byla oceněna m.j. cenou Barry Award za nejlepší detektivku roku, sám autor ji považuje za svůj nejlepší román, takže volba co za čtení sebou na dovolenou byla jasná.

Že existuje kniha Gottland (2009) a že ji napsal nějaký Polák, to jsem věděla. Že se u nás dlouho držela na špici žebříčku prodaných knih, to taky, ale co jsem vůbec netušila, o čem tato kniha je. Až teď se mi náhodou dostala do ruky.
Kniha v několika kapitolách přibližuje známé a zajímavé postavy současnosti, nedávné i dávnější minulosti, které se zapsaly do dějin naší země. Takže prostřednictvím osudů postav poznáváme více dobu, ve které žily. Je zajímavé, že takovou věc napíše Polák. Spíš bych si myslela, že bychom si ji měli napsat sami! Možná je to ale lepší, že je tam ten pohled zvenčí.

Poslední dobou mám štěstí na zvláštní knihy. Tuto napsal známý venezuelský autor Gabriel García Marquez. Na úplném samém počátku knihy se dozvím, že její hlavní hrdina Santiago Nasar zemře. Kniha je vlastně podrobnou kronikou dne, ve kterém Santiago zemře a jejím vypravěčem je jeho dobrý přítel, který se po 27 letech snaží dopátrat, co smrti předcházelo a proč k ní vlastně došlo. Kniha je krásnou kritikou současné společnosti plné lhostejnosti, předsudků, brutality, alibismu...

Autor J. Trachta je dětský chirurg působící v Praze v Motole, který zároveň pracuje pro mezinárodní humanitární organizaci Lékaři bez hranic. Ve své knize popisuje svoje mise v Kongu, kde byl několikrát a misi na Haiti, kde působil krátce po strašném zemetřesení. Kniha získala cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku.

Sladká vůně smrti je podivná kniha. Příběh má zvláštní napětí a dynamiku. Série nedorozumění, která vedou k tragédii. Všechno je tak velmi reálné, rychlý sled událostí, emoce, působící detaily, ticho před bouří, čekání, smrt...Nic nekončí vesele. Jedna malá lež a jeden nepravdivý příběh o lásce, kterým všichni uvěří, vyústí v pomstu, v další tragedii. Krátká novela, napínavý emotivní příběh, který se při čtení odvíjí v hlavě čtenáře. A pokud čekáme na boží mlýny, na spravedlnost, pravdivé odhalení - tak nic z toho se nekoná.

Na počátku 20. století vyslovil americký lékař MacDougall myšlenku, že lidská duše má určitou hmotnost. V 90. letech minulého století vědci provedli experiment, během něhož zkoumali změny probíhající v těle a mozku umírajících. Pacienti jsou nepřetržitě i se svým lůžkem připevnění na váhu. Překvapivě vychází najevo, že v okamžiku definitivní smrti se hmotnost umírajícího vždy zmenší o 21 gramů!
Následuje několik let vytrvalých diskuzí a pokusů o vysvětlení fenoménu 21 gramů, až se berlínský lékař Dr. Martens Becker rozhodne experiment zopakovat. Využívá nejmodernější prostředky a k dispozici je mu 2000 pokusných subjektů. Výsledek nového bádání je stejný. Poté, co přístroje přestanou zaznamenávat existenci vědomí v mozku, tělo ztratí na váze 21 gramů......(převzato z internetu)