pro Zuzku

Letošní putování po vlastech českých nebylo tak úplně zacíleno na Santiniho, i když v oblasti, ve které jsme se s kamarádkou pohybovaly, jsou Santiniho stopy všude. Tou oblastí je Plzeňsko.

Údajně byl kostel už v původním projektu sídliště Lesná. Uplynulo několik desetiletí a ted už, zdá se, opravdu bude. Ke stávajícímu duchovnímu centru přibude ještě kostel s věží.

Tiché jsou sakrální stavby v menších obcích, které slouží svému účelu jen třeba jednou v týdnu a ještě během pouti nebo jiných církevních svátků. Moderní kostel, který jsem navštívila, se navíc nacházel v obci Tichá.

Letošní celodenní putování za Santinim opravdu vyšlo. Krásné počasí, teplo (až moc) a zajímavě sestavený program. Loni jsme putovali o týden později
28. 4. 2017 a byla strašná zima, dokonce byla i sněhová kalamita, což se letos při teplotě skoro 30 ^oC, jeví jako neskutečné.
Chlumec nad Cidlinou - Karlova koruna

Podstatně lépe než její sousedka Arnoldova vila, dopadla vila Giskrova, kterou projektoval architekt Arnold, a která je přibližně stejně stará jako její sousedka. Nepatří městu, ale Akademii věd a sídlí v ní Ústav Geoniky. Je opravená (i když ta jednolitá bílá fasáda se mi moc nelíbí), ale normálně se v ní žije a pracuje.

V bezprostřední blízkosti vily Tugendhat, skrytá v husté zahradě, je další skvost brněnské architektury z 60. let 19. století. Vlastní vila postavená architektem Josefem Arnoldem. Je již několik let opuštěná a chátrá. Bývalá mateřská školka, která zde léta sídlila, musela odejít již před 5 lety, a od té doby se o vilu nikdo nestará. Zájemci o opravu by se asi našli, zvláště když k zahradě patří i velikánský pozemek, na nejlepší adrese v Brně, kde by se určitě mohla objevit nějaká ta komerčně zajímavá "stavbička". Budova vily patří městské části Brno-sever, ale plánované opravy by stály několik desíítek miliónů korun, a to bez dotace z fondů není realizovatelné. Úředníci se nemohou domluvit a památka chátrá dál. Je nepřístupná, ale díky Dnům architektury se zájemcům alespoň na jeden den otevřela.

"Dlouho opuštěný, několikrát bezohledně adaptovaný, sevřený v ošklivém betonovém krunýři, který z něj doslova rve kusy zděného těla, se slepýma očima rozbitých oken a nalomenou páteří a pochroumanými žebry propadlých střech. To byla na konci 20. století podoba kdysi slavné královské pevnosti, residence moravských markrabat i pozdějšího hrdého centra jednoho z největších moravských panských velkostatků." - zdroj: Čs. rozhlas Brno