pro Zuzku

Mám ráda hodně kultury. Za poslední měsíc jsem navštívila tolik kulturních akcí, jako jindy za celý rok!

Mám ráda soutěže a občas soutěžím. A po dlouhé době jsem vyhrála. Ne sice milión, ani zájezd do Karibiku, ale stejně mám radost - 2 vstupenky na trampský festival. A i když o našich tramspských skupinách nevím zhola nic, tak aby se štěstí neurazilo, tak se jde.

Mám ráda dobře připravené a zajímavé akce. Třeba takovou, kterou uspořádalo zájmové zařízení Lipka - pracoviště Jezírko, jako takový Den otevřených dveří pro "starší a pokročilé".

 

Důvody, proč mám ráda vernisáže (obecně):
1. jsou většinou spojeny s nějakou další kulturou,
2. jsou většinou spojeny s nějakým přípitkem (ale jezdívám převážně autem, takže pro mě vodu, prosím),
3. jsou většinou spojeny s výkladem o autorovi (autorech),
4. většinou se na nich může bez omezení fotit
a vidět něco dřív než většina ostatních, mě prostě baví

Zhruba před rokem jsem psala, že mám ráda srazy. A teď už vím, kdy bude ten letošní: 12.-14. června. Místo je pořád stejné: Pasohlávky. Tak jsem zvědavá, jak se to letos povede a kdo vlastně přijede. Ale vím, že to "zdravé" jádro určitě bude (jako  každý rok) a když se objeví někdo nečekaný..., koho jsme dlouho neviděli, tak to bude jenom fajn.

Mám ráda, když se někdy člověk dostane do míst, která jsou většinou pro běžné návštěvníky zavřená, někam, kam se běžně nechodí. Tentokrát do prostor významného kláštera nedaleko Brna s dlouhou bohatou historií. 

Medvědí česnek znaly naše babičky, pak se na něj nějak zapomnělo a teď je zase ve velké oblibě. Restaurace (i ty nejluxusnější) nabízejí jídla s medvědím česnekem. Takže nůžky, papírovou tašku a hurá do lesa, kde roste!!

Mám ráda sourozence Ulrychovy. Tak nějak patří k Brnu a jejich vánoční koncert je neodmyslitelnou součástí mých svátků. Beznadějně vyprodané Městské divadlo a průřez 50-letou historií společných hudebních vystoupení. Nechoď do kláštera, Až jednou červánky, Javory, Zvon, Zvláštní znamení, Kdysi před léty, Modlitba, Jízda králů, Putovali hudci, hit za hitem, včetně těch vánočních a taky několik novinek.

Mám ráda obrázky španělského malíře Joana Miró. Působí na mě nesmírně vesele, optimisticky a naivně dětsky. Retrospektivní výstavu jeho děl z muzeí a soukromých sbírek celého světa jsem si prostě nemohla nechat ujít. Naštěstí zajet si do Vídně na celodenní výlet je pro mě mnohem jednodušší, než jet do Prahy.