pro Zuzku

Je skvělé, když se občas veřejnosti otevřou zajímavá místa, která jsou normálně zavřená. Třeba některé kostely, do kterých se dostanete jen v době bohoslužeb, jinak jsou nepřístupné, ale otevírají se při příležitosti různých akcí (Noc kostelů) nebo během hudebních festivalů. To se týká i kostela sv. Augustina na náměstí Míru v Brně.

Když v roce 1899 pozval ředitel vzdělávacího spolku Vesna Fr. Mareš do Brna Dušana Jurkoviče, aby mu vybavil školu a penzionát pro dívky nábytkem a doplňky, bydlel tehdy Jurkovič na ulici Giskra Str. (dnes Kounicova) a později na Veveří 14. A protože se mu v Brně líbilo a zakázek přibývalo, rozhodl se postavit si na okraji města vlastní rodinnou vilu.

Někdy se podaří jet na výlet s lidmi podobného smýšlení a s podobným koníčkem. Tentokrát s fotografy. Je to fajn, protože nikdo nikam nespěchá, času je dost a naopak se předpokládá, že se někde bude čekat na světlo, na tmavý mrak, na západ slunce nebo dokonce na tmu, aby snímek dostal ty správné barvy a stíny. Týden focení v Telči začíná.

Na Kotlářské ulici, kousek od Konečného náměstí stojí velký, členitý a vznešený dům. Při pozornějším pohledu však člověk zjistí, že dům má vytlučená okna, posprejované lodžie, rozbitá skla a zničenou fasádu s výzdobou. Přesto je jasné, že dříve patřil k těm "lepším".

Nedaleko Ivančic v údolí řeky Jihlavy se nachází jedno z nejmagičtějších míst, které znám - klášter Rosa coeli. Zvláštní místo, úžasná atmosféra a strohá gotická architektura kláštera, který byl založen r. 1181 Vilémem z Pulína pro ženský řád premonstrátek. Ve 14. století prodělal rozsáhlou přestavbu do dnešní gotické podoby. Za husitských válek byl klášter vypálen a poté nastal jeho úpadek.
____________
Na celém světě není tolik ticha
jako když sněží v Dolních Kounicích
a probořenou střechou katedrály
snáší se k zemi bílý sníh.

Slavík tam zpívá v létě celou noc
a němá luna na cimbálek hrá
stříbrný nástroj který nemá strun
pod volným nebem v troskách kláštera
(Jan Skácel)

O tom, že máme v Brně Galerii architektury ví, podle mého malého průzkumu, jen málokdo. Není se co divit, je taková nenápadná, a i když půjdete vysloveně kolem ní po Starobrněnské ulici, tak ji minete. Galerie architektury si dala za cíl "prezentovat historii i současnost české a světové architektury a snažit se přiblížit architektonická díla veřejnosti".  A kdyby měla alespoň nějakou propagaci, určitě by se jí to dařilo, protože akce pořádá moc zajímavé.

Po letech nákladné rekonstrukce se v prosinci otevírá veřejnosti funkcionalistická vila Stiassny, kterou v letech 1927-1929 navrhl  architekt Ernst Wiesner.
Vstupenka na prohlídku vily 230,- Kč, focení 200,- Kč, možnost získat alespoň jednoduchý prospekt nebo leták - žádná (už asi nezbyly peníze). Tak to prostě nechápu.

Ve vile Tugendhat v Brně probíhají občas kromě prohlídek i velmi zajímavé přednášky zejména o architektuře. Poslední z nich byla o souboru staveb známých jako obytný soubor Weissenhof ve Stuttgartu. Přednášela ředitelka současného muzea Weissenhof paní Anja Krämer. Obytný soubor ve stylu funkcionalismu, postavený za 5 měsíců, byl poprvé představen na výstavě o bydlení budoucnosti v r. 1927. Jednotlivé práce 14 významných architektů tehdejší doby mají několik společných znaků. Bílé budovy, účelové řešení, jednoduché fasády, ploché střechy, sloužící jako terasy, využití prefabrikátů apod. 

Mezinárodní web ICONIC HOUSES je seznam architektonicky významných domů 20. století, které jsou otevřené pro veřejnost. Těchto staveb máme podle tohoto seznamu v ČR 6. Müllerova a Loosova vila v Praze, vila Tugendhat a Jurkovičův dům v Brně, Bauerova vila v Libodřicích a Hoffmanův dům v Brtnici. Takže Brtnice - námět na krásný podzimní výlet.

Fenomenální a velmi plodný představitel vrcholně barokní architektury počátku 18. stol. je dnes velmi populární. Pracoval pro staré církevní řády, pro které opravoval a originálním způsobem dostavoval poničené gotické chrámy, ale pracoval i na zakázku pro šlechtu. Na našem území mu bývá připisováno až 150 děl. Jenže těch, kde je autorství skutečně doloženo, je podstatně méně. Některá díla jsou pouze ovlivněna jeho tvorbou nebo pocházejí od jeho žáků. Jeho stavby jsou častým cílem zájezdů, turistů, kteří obdivují a badatelů, historiků, kteří se přou a dokládají, jestli to je Santini nebo ne.