pro Zuzku

V bezprostřední blízkosti vily Tugendhat, skrytá v husté zahradě, je další skvost brněnské architektury z 60. let 19. století. Vlastní vila postavená architektem Josefem Arnoldem. Je již několik let opuštěná a chátrá. Bývalá mateřská školka, která zde léta sídlila, musela odejít již před 5 lety, a od té doby se o vilu nikdo nestará. Zájemci o opravu by se asi našli, zvláště když k zahradě patří i velikánský pozemek, na nejlepší adrese v Brně, kde by se určitě mohla objevit nějaká ta komerčně zajímavá "stavbička". Budova vily patří městské části Brno-sever, ale plánované opravy by stály několik desíítek miliónů korun, a to bez dotace z fondů není realizovatelné. Úředníci se nemohou domluvit a památka chátrá dál. Je nepřístupná, ale díky Dnům architektury se zájemcům alespoň na jeden den otevřela.

"Dlouho opuštěný, několikrát bezohledně adaptovaný, sevřený v ošklivém betonovém krunýři, který z něj doslova rve kusy zděného těla, se slepýma očima rozbitých oken a nalomenou páteří a pochroumanými žebry propadlých střech. To byla na konci 20. století podoba kdysi slavné královské pevnosti, residence moravských markrabat i pozdějšího hrdého centra jednoho z největších moravských panských velkostatků." - zdroj: Čs. rozhlas Brno

Na Moravě je jediná fungující synagoga. Je to menší dvoupatrová zcela nenápadná minimalistická stavba čtvercového půdorysu na ulici Skořepka v Brně. Velikánské čtvercové okno a jinak hladká světlá "krabice". Funkcionalistické dílo významného brněnského architekta židovského původu Otto Eislera.

Další putování za barokními stavbami Santiniho, tentokrát na Vysočinu po následující trase: Zvole, Horní Bobrová, Obyčtov - tady všude vznikly kostely podle návrhu Santiniho a Žďár nad Sázavou se zajímavým Morovým hřbitovem, hospodářským dvorem Lyra a taky rozsáhlý objekt kláštera s klášterní basilikou, zámkem Kinských a krásným moderním muzeem.

Zimní návštěva Prahy. Smogová situace sice pominula, ale hezky není. Zato je strašná zima. Tentokrát mám v plánu návštěvu Lobkovického paláce na Pražském hradě (pohled ze Starých zámeckých schodů), jediné památky, která je v soukromém vlastnictví. Dnes slouží jako rodinné muzeum Lobkoviců se spoustou vzácných památek.
Druhou zastávkou je Bílá Hora. Tady proběhla v roce 1620 neslavná bitva české historie.

Na zahraničním webu Iconichouses.org jsou uváděna prestižní díla světových architektů mapující moderní vily 20. století ve světě, zejména v Evropě a Americe. Nevím, podle jakých kritérií jsou stavby do seznamu zařazovány, ale fakt je, že z České republiky je zde uvedena vila Tugendhat a Jurkovičova vila (Brno), Müllerova vila (Praha), Hoffmanův dům v Brtnici, Brummelova vila od A. Loose v Plzni a nedávno se tam objevila i Rothmayerova vila v Praze. Myslím, že jedním z hlavních kritérií pro zařazení do prestižního seznamu je (kromě architektonických kvalit) i veřejná přístupnost, tzn. stavby slouží veřejnosti jako muzeum, výstavní prostory apod.

Kdybych si měla vybrat mezi návštěvou hradu, zámku  nebo zříceniny, jednoznačně bych zvolila zříceninu. A kdybych věděla, že budu kromě romantické zříceniny obdivovat i moderní technické řešení, tak bych neváhala ani minutu. Jenomže o takových nádherách se moc neví, a to se o památky docela zajímám. Takže zajímavý tip na výlet.

Jednou z nejkrásnějších a nejznámějších vil v Praze je Müllerova vila. Její návštěvu mám v plánu hodně dlouho, a když jsem při nějaké "dárkové" příležitosti dostala voucher k návštěvě, bylo to jasné. Jenom vybrat vhodný termín, písemně si rezervovat místo a vyrazit do Prahy!

Mám ráda místa, kam se nedá úplně normálně dostat. Třeba do budovy Českého rozhlasu Brno, která má své sídlo na Beethovenově ulici v Brně. Rozhlas Brno, který loni slavil kulatiny, měl postupem doby různá sídla. Střechu Zemského domu, studia na Kounicově (tehdy Leninově ul.) i areál Brněnského výstaviště. Dnes už od roku 1950 sídlí v budově bývalé banky UNION.

Dominikánský klášter v Brně byl založen ve 13. století Přemyslem Otakarem I. Dominikáni klášter postupně rozšířili a přistavěli k němu pozdně románskou křížovou chodbu. V polovině 14. století byl klášter přestaven ve stylu gotiky a koncem 15. století vznikla dodnes dochovaná pozdně gotická křížová chodba. Od roku 1297 sloužila část kláštera k zasedání zemského soudu, sněmu a byli zde jmenováni do funkcí moravští markrabí. V polovině 17. století, kdy se Brno stalo hlavním městem Moravy, zde sídlil i královský tribunál. Součástí kláštera byl i kostel sv. Michala, který byl zničený v době obléhání města Švédy. Dnešní barokní podobu získal kostel v 17. století po totální přestavbě Jana Křtitele Erny, při které byla změněná orientace chrámu se dvěma věžemi na východ. Část kláštera slouží od roku 1934 jako Nová radnice a v prostorách křížové chodby se konají příležitostné výstavy.