pro Zuzku

Málokterý český autor se může pochlubit tím, že jeho hra byla přeložena do 14 cizích jazyků. Smočkova hra Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho se tak asi hraje skoro všude. Hru jsem viděla v posledních mnoha letech asi 6x v různém hereckém obsazení. Ale kromě jednoho studentského představení, ve všech kraloval Bolek Polívka v hlavní roli. Stejně tak i tentokrát v novém uvedení divadla U Bolka.

Stalo se to 8.12.1980, tehdy zabil šílenec Mark David Chapman legendárního člena skupiny Beatles Johna Lennona. S názvem Podivnej brouk aneb Kdo zabil Johna Lennona se hraje na Sklepní scéně Divadla na Provázku.

Petrolejové lampy - klasika v úplně klasickém podání, které už dnes nebývá úplně běžné, spíše je to vyjímečné. Často se klasika přepracovává až příliš moderně, což se ne vždy povede a mně se to povětšinou nelíbí.
Tak tentokrát je představení opravdová klasika, která se povedla, včetně nápadité scény a kostýmů, kterou má od únorové premiéry na repertoáru činohra Národního divadla v Brně.

"Oni byli krutí, já můžu být taky", říká Arnošt Goldflam o své hře. Komické historky z Hitlerovic kuchyně, ze kterých až někdy mrazí, aneb šest obrazů z Führerova života podle A. Goldflama.

S podtitulem "Zcizené deníky fantoma erotické fotografie".
O tomto nedostudovaném malíři z Kyjova, kterého proslavily neostré, mírně erotické, poničené a rozmazané fotky málo oblečených žen a dívek, které fotograf pořizoval z úkrytu např. na koupališti, jsem už psala po návštěvě jeho výstavy. 
Miroslav Tichý - loco, artista, fotógrafo y vagabundo                                                                                                                                                                                                                                                                              

Jestli se něco v poslední době v Národním divadlo Brno opravdu povedlo, tak je to balet s názvem Petite Mort (Malá smrt). V lednu byla premiéra.

Já u pramene jsem, a žízní hynu;
horký jak oheň, zuby drkotám;
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu;
ač blízko krbu, zimnici přec mám;
nahý jak červ, oděn jak prelát sám;
směji se v pláči, doufám v zoufání;
mně lékem je, co jiné poraní;
mně při zábavě oddech není přán;
já sílu mám, a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.

Kdo zná knihu Kateřiny Tučkové - Vyhnání Gerty Schnirch, ví o čem to bude.

Ještě asi měsíc bude možno navštívit výstavu Množina pohledů Jana Poupěho a pak se stávající prostory Fait Gallery asi definitivně zavřou, aby se koncem března 2016 otevřely v plné parádě znovu a v novém. Podle dnešní tiskové zprávy se stěhuje Fait Gallery do impozantních prostor bývalé slévárny Vaňkovka, kterou zase opouští dosavadní nájemce Adam Gallery.
Tak jsem moc zvědavá a těším se...!