pro Zuzku

Jestli se něco v poslední době v Národním divadlo Brno opravdu povedlo, tak je to balet s názvem Petite Mort (Malá smrt). V lednu byla premiéra.

Já u pramene jsem, a žízní hynu;
horký jak oheň, zuby drkotám;
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu;
ač blízko krbu, zimnici přec mám;
nahý jak červ, oděn jak prelát sám;
směji se v pláči, doufám v zoufání;
mně lékem je, co jiné poraní;
mně při zábavě oddech není přán;
já sílu mám, a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.

Kdo zná knihu Kateřiny Tučkové - Vyhnání Gerty Schnirch, ví o čem to bude.

Ještě asi měsíc bude možno navštívit výstavu Množina pohledů Jana Poupěho a pak se stávající prostory Fait Gallery asi definitivně zavřou, aby se koncem března 2016 otevřely v plné parádě znovu a v novém. Podle dnešní tiskové zprávy se stěhuje Fait Gallery do impozantních prostor bývalé slévárny Vaňkovka, kterou zase opouští dosavadní nájemce Adam Gallery.
Tak jsem moc zvědavá a těším se...!

Nová hra v brněnském Hadivadle je volnou adaptací románu Gustava Flauberta. Hlavní hrdinka Emma žije nudný a prázdný život jako žena venkovského lékaře. Nuda a prázdnota vede k nevěře s bohatým továrníkem a nakonec i k sebevraždě.

Nová hra v MdBrno je moc pěkná. Pojednává o celoživotním přátelství německo-americké herečky a zpěvačky Marlen Dietrich a francouzské šansoniérky Edith Piaf, o dvou známých osobnostech, o dvou zcela rozdílných povahách.

Podivný případ se psem a pro mě zcela neznámý herec V. Blahuta v geniálně ztvárněné roli autistického chlapce Christophera ve hře podle detektivní novely Marka Haddona.

O hereckém umění B.P. nelze pochybovat, ale stejně vidět ho v jeho nejnovější roli krále Leara, je zážitek. Jeho král je jiný. Ale kdo čeká nějakou legraci alespoň občas, bude zklamán. Hra je totiž těžce klasická - Shakespearovská, i co se týká její délky. Ta je neskutečná - více jak 3 a půl hodiny. Proč?? Výrazné zkrácení by jistě prospělo, možná by vyznělo líp i to nadčasové poselství.

Mám ráda náhody. A tak jsem náhodou před 2 dny zapnula v noci televizi, kde zrovna mluvili o chystané vernisáži k výstavě známého umělce. Retrospektivní výstava Lubo Kristeka, kterou uspořádala Mendelova univerzita v Brně na zámku v Křtinách. A protože jsou Křtiny jenom kousíček od nás, tak by byla škoda se tam nepodívat. Vernisáž jsem nestihla, ale prý stála za to, vlastně se nejednalo o klasickou vernisáž, ale happening s mnoha účinkujícími umělci. Jenom část scény zůstala, tak jsem si vyfotila alespoň tu, protože ve výstavních prostorách se fotit nemohlo.