pro Zuzku

Dřevíkov - malinká obec na Vysočině. Několik pěkných roubených chaloupek, zvonička na návsi, pozůstatky židovského osídlení a krásná krajina.

Na žlutá řepková pole jsme si už zvykli. Ale tentokrát jsem narazila na pole úplně jiné, červeno-fialové. Moc pěkné. Vypadá to jako vysoký červeně kvetoucí jetel. S pomocí internetu jsem určila blíže, že se jedná o jetel nachový - odrůdu Kardinál. A na rozdíl od řepky zvyšuje úrodnost půdy a poskytuje jí  dostatek prospěšných látek a živin, slouží jako krmivo i jako předplodina pro jiné zemědělské produkty. Takže pěstujme raději jetel nachový, je užitečný a krásný.

Na Vysočině leží městys Jimramov. Má určitě spoustu zajímavých historických míst, je to i památková rezervace, ale mě zaujal kostel sv. Matouše, který měl trochu zvláštní a krátký osud.

Nová atrakce v zoologické zahradě se jmenuje NORIA. Je to mládě lední medvědice Cory, která už měla v minulosti dvakrát dvojčata. Dvojčata byla vždycky hodně populární a výrazně zvyšovala návštěvnost zahrady. Ale medvídci, když vyrostou, musí pryč, a tak jsme rádi, že Cora opět porodila, tentokrát jednu holčičku, která se jmenuje Noria.

Tady, v prostoru za autobusovým nádražím Zvonařka, by podle jedné varianty mělo stát nové "odsunuté" železniční nádraží Brno, které by nahradilo to stávající v centru města. Ale nestojí, a tak je celá oblast jedno velké smetiště, polorozbořené domy plné podivných lidí, vytlučená okna a všude špína a neskutečný nepořádek.
Všichni, co do toho mohou mluvit, se hádají, jestli varianta nádraží uprostřed města nebo nádraží odsunuté, a léta plynou a v Brně máme jenom to stávající hnusné. Přitom myšlenka a potřeba nového nádraží je už stará spoustu let. A mezi tím nám ujíždí pomyslný vlak a některé z vysokorychlostních tratí už Brno míjí, takže za pár let už možná budou všechny důležité spoje jezdit mimo Brno, a přitom bylo Brno prvním významným městem v České republice, kam v roce 1839 dorazil první parní vlak dráhy císaře Ferdinanda na dokončené odbočce trati Wien - Krakow.

Pár minut od centra města, kousek nad výstavištěm, nedaleko rušné silnice se nachází místo, kde se téměř zastavil čas. Unikátně dochovaná brněnská dělnická kolonie - Kamenná kolonie nebo také Kamenka. Místo, kam občas míří fotografové, aby pořídili rázovité snímky z míst, která by člověk hledal spíše v malých venkovských osadách, než ve velkoměstě.

Líbí nebo nelíbí? Zase máme o čem mluvit.
Na Moravském náměstí v Brně byla instalována jezdecká socha moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského. Jezdecká socha je zajímavá tím, že nestojí na žádném podstavci, ale nohy koně jsou zapuštěny přímo do chodníku, takže se pod ním dá chodit. Je bronzová od sochaře Róny a odhalena byla 28.10. 2015.

Brněnská hvězdárna je jedním z nejzajímavějších míst v Brně. Ta původní byla postavena v 50. letech 20. století a otevřena v r. 1954. Nejstarší část areálu zůstala, to jsou ty samostatné kopule. Přednáškový sál a malé projekční planetárium, které byly otevřeny až v r. 1959, byly v letech 2011 kompletně zrekonstruovány, zmodernizovány a rozšířeny. Dříve o Hvězdárně a její činnosti, kromě odborníků, nikdo moc nevěděl. Dnes se sem chodí opakovaně. Kromě pravidelných komponovaných pořadů a pozorování pro všechny věkové kategorie, se zde konají i zajímavé přednášky z různých vědních oborů. A ta poslední byla věnovaná Velikonočnímu ostrovu a přednášel Pavel Pavel..

5 minut od centra města je oáza klidu. Zahrada, která patří Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, bývá otevřena jen pár dní v roce. Oficiálně se zahrada jmenuje Centrum léčivých rostlin a probíhající akce byla zaměřena na představení jedovatých rostlin, které rostou kolem nás, a nejen na ně.

Kdyby se mě před půl rokem někdo zeptal, jaký je rozdíl mezi pianem, pianinem a klavírem, tak bych pochopitelně, jako člověk s technickým vzděláním, nevěděla. Dnes je všechno jinak: nejen že už to vím, ale vím i spoustu dalších věcí, které se týkají výrobců starých klávesových hudebních nástrojů.