pro Zuzku

Neratov - městečko, kdysi samostatné, dnes součást Bartošovic v Orlických horách. Po válce došlo k odsunu německých obyvatel a obec téměř zanikla. V dnešní době se Neratov stává významným cílem turistů a návštěvníků Orlických hor, a to nejen pro pivo Prorok, které se tu vaří, ale zejména pro mariánský poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie, který doslova vstal z mrtvých.

Střevíčník pantoflíček je naše nejkrásnější orchidej. Krásné květy vykvétají koncem května. Je silně ohroženým druhem, který se vyskytuje jen na pár místech v ČR, na okrajích polostinných lesů, nejčastěji na vlhkých vápenatých půdách, které v létě vysychají. Nádherný i nápadný květ je obvykle dobře ukrytý, a ti, kteří vědí kde ho hledat, své znalosti trochu tají, což je možná dobře. protože jen tak se tato krása může zachovat i do budoucna.

Nedaleko Mikulova u obce Sedlec stával kdysi most přes Nový rybník (dříve rybník Portz) a umožňoval majitelům přilehlého loveckého zámečku na ostrůvku snadný "suchý" příjezd až k jejich letnímu sídlu. Cihlový most s 15 oblouky nechal vybudovat v 17. století kardinál František z Ditrichštejna. Most byl 95 m dlouhý, 3,7 m široký a uprostřed měl zvedací mechanismus, který umožňoval proplouvat i pod ním. V současnosti je rybník mnohem menší, protože jeho část byla vysušena při budovaní nedaleké železniční trati. Takže kolem mostu už vlastně žádný rybník není. 

Nejmladší křížová cesta na jižní Moravě se nachází v Popicích, ve viniční trati Svidrunk na pozemcích vinohradu rodinného vinařství Žídek. 14 zastavení vtesaných do bílého mramoru ze slezského lomu v Supíkovicích uprostřed vinohradů s nádherným výhledem na Pálavu - to určitě stojí za návštěvu.

Při pohledu z okna na zasněžené trávníky, je skoro neskutečné, že jsem včera fotila už krásně rozkvetlé koniklece na Kamenném vrchu v Brně. I tak letos rozkvétají podstatně později. Ale krása je to nesmírná...

Na sever od Brna, v oblasti Moravského krasu, okolí Blanska, Adamova, Křtin, Kanic, Vranova se nachází zalesněné území nazývané Lesnický Slavín. Jedná se o soubor studánek, památníčků, pomníků, upravených palouků, lesních cest a cestiček, na území, které patří Školnímu a lesnímu podniku. Objekty, studánky a památníky jsou věnovány lesníkům, pedagogům, vědcům i umělcům, nějakým způsobem spjatých s přírodou a zejména lesy. Často jsou zejména studánky věnovány zvířatům a samotné přírodě. Za zakladatele Lesnického slavína jsou považováni Josef Konšel, Rudolf Haša a později nejznámější Josef Opletal, kteří od 20. let 20. století začali budovat toto úctyhodné dílo. Slavnostní otevření Lesnického Slavína proběhlo v roce 1929. 

Říšská (Hitlerova) dálnice se začala stavět v roce 1938. Plánovaná délka byla 320 km.

Brno má od letošního léta novou atrakci. V části Brna zvané Žlutý kopec se mezi ulicemi Tvrdého a Tomešovou nalézají tři podzemní vodojemy nevídané krásy - malý technický zázrak. Do těchto vodojemů se v minulosti čerpala voda z řeky Svratky a rozváděla dále. Sloužily až do roku 1997, kdy byly odstaveny a vlastně určeny k demolici. Naštěstí pár šikovných lidí zareagovalo včas a postaralo se o jejich "zpamátnění". Takže doufám, že lukrativní pozemky v žádané brněnské lokalitě, nebudou poskytnuty developerům ke stavbám čehokoliv.  Vždyť je to taková krása!! 

V Brně na Kraví Hoře byl umístěn obří nafukovací model Země. Je vysoký okolo 10 m a přitahuje pozornost všech generací. Jedná se o věrnou kopii naší Zeměkoule, kouli o průměru třípatrového domu. Na povrchu lze rozeznat jednotlivé světadíly. Koule se bude nafukovat za příznivých podmínek denně kolem 16 h. až do 12. července. Za tmy koule svítí - úžasné.

Největší židovský hřbitov na Moravě, kde se stále ještě pohřbívá, se nachází v brněnské části Židenice. Byl založen v r. 1852. Náhrobky ve stínu vysokých stromů, bez kytic a svíček, zato s typickými kamínky. A kupodivu hodně návštěvníků. Židovský hřbitov v Brně láká nejen příbuzné zemřelých, ale i spoustu turistů, kteří navštíví Brno. Je to pochopitelné, protože na náhrobcích můžete vidět spoustu jmen významných osobností Brna, osobností, které psali dějiny brněnského textilního průmyslu (rodiny Löw-Beer,  Stiassny, Tugendhat, Gomperz, Fuhrmann, Popper), nebo brněnské meziválečné architektury (O. Eisler, E. Wiesner), a taky hrob jednoho z velikánů prvorepublikového filmu a divadla Hugo Haase a hrob autora dotykové abecedy pro hluchoslepé H. Lorma.