pro Zuzku

Je skvělé, když si můžu prodloužit léto. Jako třeba letos. Začnu už v červnu 10 dní v Řecku, potom celé dlouhé letní prázdniny, to nemusím jezdit nikam, ale léta, prázdnin a krátkých výletů si užívám, a když už začne být chladněji, tak odjet na týden dolů na Jadran, kde je ještě teplo a moře je taky krásně teplé. Letos už potřetí do stejného letoviska, kde se nám líbí. Pár dní u moře, jeden, dva výlety a pak zpátky domů, kde si místo plavek už musím obléct dlouhé kalhoty a svetr, protože u nás už doopravdy začal podzim.

tak se mi vybaví středověký hrad - dominanta města, Haškova Lipnice, festival humoru a satiry, místo, kde se každoročně setkávají příznivci Jaroslava Haška, který svým pobytem na sklonku života město proslavil, a taky Prázdninová škola Lipnice, kde se již mnoho let odehrávají různé tábory pedagogů a vedoucích. Já jsem až do letošního léta v Lipnici nikdy nebyla, a tak jsem to letos na konci prázdnin napravila.
Jenom mi není jasné, proč se Lipnice správně jmenuje Lipnice nad Sázavou, když jsem nikde za tři dny pobytu, na řeku Sázavu v Lipnici nenarazila.

Plasy - malé městečko počtem obyvatel, velké svou historií.
Plasy - to je především cisterciácký klášter založený roku 1144 knížetem Vladislavem II. Na počátku 15. století byl vypálený husity, a potom na přelomu 17. a 18. století byl přestavován ve stylu baroka podle plánů Jana Santiniho-Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhoffera. Když bylo r. 1785 opatství zrušeno císařem Josefem II, stává se rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde zřídili rodinnou hrobku. Dnes je klášter majetkem státu a NKP.

Když jsem letos v dubnu absolvovala 2 přednášky prof. Dušana Uhlíře o ruských carech, zejména Petru I. a Kateřině Veliké, téma mě úplně uchvátilo. (možná taky tím, že toto téma se za "nás" ve škole neučilo). A to jsem ještě nevěděla, že budu mít možnost poznat tuto část historie více zblízka, přímo v centru tehdejšího dění - v ruském Petrohradě. Letošní cíl mého poznávání bylo totiž toto město. Poznatků a zajímavostí z návštěvy je mnoho, takže jenom stručně něco o těch nejdůležitějších.

Kdykoliv navštívím nějaké pěkné místo u nás, tak si říkám, proč vlastně člověk pořád někam daleko cestuje, když ani pořádně nezná místa doma. Stačí trochu víc jak hodina cesty autem a můžete navštívit krásné malé městečko, které založil někdy ve 13. století Přemysl Otakar II - královské město Poličku.

Podobně jako loni jsme 11 červnových dní strávily v dámském kolektivu na řeckém ostrově Thassos.  Předprázdninová pohoda, teploučko, plavání, cvičení ve vodě i na suchu, opalování, čtení, zdravé a dobré jídlo, troška poznávání a památek - vše uběhlo hrozně rychle, a teď se zase trápím v horku rozpáleného města, jenomže bez moře. V Řecku bylo moc fajn.

Pátrání po mém vlastním dědečkovi a návštěva kamarádky v lázních mě přivedly do Poděbrad - lázeňského města na Labi.

Mám ráda neoficiální spolky, které nezištně pořádají pro své příznivce různé akce: přednášky, výlety apod. Jedním z nich jsou Moravští vlastivědci z Brna. Existují už spoustu let a navštívili mnoho krásných míst v naší republice. Letos jsem s nimi byla na výletě poprvé, ale jestli mě ještě někdy vezmou, resp. najde-li se volné místečko, ráda pojedu zase.

Na jih od Brna směrem na Znojmo se nacházejí dvě místa, která mám už delší dobu v plánu navštívit. Jedná se o Miroslav s nově opraveným a zpřístupněným zámkem a dále lokalitu s náhodně objevenými podzemními chodbami a úkryty, která se nachází v městečku Přeskače. Takových míst s podzemními prostory je prý v okolí více (Hostěradice, Mišovice...), ale nejsou přístupná, alespoň ne oficiálně. Podle tvrzení místních byly často vchody zatlučeny, aby tam nikdo nelezl. Třeba se někdy v budoucnu poštěstí dostat se i tam...